 |
|
| Člen systému BillBoard.cz - reklama na Internetu zdarma | |
Může porazit železnice
silniční dopravu?
Ladislav Možný, Mladá Fronta Dnes, 30.4.1996
 |
[Obsah][Publikační činnost redaktorů Svobodných rozhledů - Tématické oblasti][Ostatní čísla Svobodných rozhledů] |  |
Prohlášení komisaře Evropské unie pro dopravu N
. Kinocka o tom, že pokud nedojde k nějaké zásadní změně, evropská silniční doprava do roku 2005 zcela zkolabuje, není vhodné brát na lehkou váhu. Tento vysloužilec britské politické scény, jehož několikanásobně neúspěšné pokusy porazit v čele labouristů konzervativce v té době vedené Margareth Thatcherovou se ve Velké Británii staly pověstnými, se dotkl opravdu ožehavého tématu. Pokusme se zamyslet jaké šance má v konkurenci se silniční dopravou železnice, jež je pasována politiky, novináři i ekology do role favorita.Na první pohled jsou rozumné argumenty na straně železnice, jde především ohled na životní prostředí
a , dále úspory z rozsahu dané přepravou nákladů ve velkém a pod. Přesto podíl silniční nákladní dopravy stále v Evropě stoupá a vývoj v České republice tento trend věrně kopíruje. Příčiny jsou vnější dané stavem světa a vnitřní dané stavem železnice. Pokusme se je analyzovatZ historického hlediska byl vynález železnice obrovským skokem vpřed, když umožnil do té doby nevídanou rychlostí přepravovat opět do té doby nevídané množství nákladu. Vynález lokomotivy jistě patří k těm, jež postrčily vývoj společnosti významně vpřed. Vzdálenosti se zkrátily, náklady na přepravu klesly. Železniční boom odstartoval. Jenže masové rozšíření automobilů ve 20. století umožnilo další snížení přepravních nákladů. Na první pohled se může zdát, že pokud přepočteme jednotkové náklady na tunu nákladu u automobilu a vlaku, automobil nemá šanci. Jenže toto primitivní chápání nákladů neodráží fakt, že železnice má na dnešní dobu zásadní nákladové břemeno v podobě času a pružnosti.
Přímé jednotkové náklady odrážejí způsob myšlení, který je si neuvědomuje, že hodnota nevzniká pouhým materiálním přetvořením nějaké suroviny ve zboží, ale z velké části také jeho přesunutím
ve vhodnou chvíli na místo, kde je po něm v tuto chvíli poptávka. MTento argument je sice triviální, ale většinou je neprávem opomíjen. Navíc moderní společnost 2. poloviny 20. století se vyznačuje růstem bohatství založeném právě na přesunu věcí a lidí tam, kde jsou žádáni. Trh a konkurence toto zajišťuje zcela mimoděk.Z názorů politiků, ekologů a novinářů často slýcháme - udělejme něco pro návrat významu železnice, zvyšme daně na benzín, omezme silniční dopravu. Jenže už neslyšíme o druhé straně této mince - snižme tím tempo růstu, snižme svoji životní úroveň a tím
nejen spotřebu Coca-Coly, ale i důchody a zdravotní péči. Doprava zboží je nepochybně jedním z motorů poválečného růstu a právě díky tomuto růstu se ve vyspělém světě mimo jiné významně prodloužil průměrný lidský věk a dnešní medicína zaznamenává permanentní pokrok.Neseme samozřejmě náklady v podobě smogu, hluku a civilizačních nemocí, ale zadarmo není nic a přínosy jasně převažují, jen se někdy uvažuje, jakoby výdobytky civilizace tady byly sami od sebe. Není tomu tak, jsou to pokroky dané i rozvojem dopravy.
Železnice má rovněž nevýhodu danou technologicky. Je jím na investice náročná cesta i ostatní zařízení oproti silnicím. Železnice rovněž nemůže vést všude a proto si vynucuje překladiště z automobilů a na automobily.
Vnitřní příčiny dnešního ústupu železnic jsou určovány její podnikatelskou formou. V Evropě jsou železnice velkou většinou státní a monopolní organizací. Naproti tomu automobilová doprava je v soukromých rukou a je vysoce konkurenční. To je dáno jednoduchým vstupem do tohoto odvětví podnikání a dává to rovněž základ pro vysokou efektivitu a snižování nákladů. Naopak železniční doprava je typická nízkou produktivitou práce. Ta pramení z neexistence ziskové motivace, neboť státní úředníci, jež ji řídí, sledují cíl znovuzvolení a nikoli ziskovosti. DTo zase souvisí s tím, že díky slabosti zaměstnavatele pak existují na železnicích v celé Evropě silné odborové svazy, jež jsou připraveny kdykoli vydírat vládu stávkou, jestliže mají dojem, že jsou dotčeny jejich zájmy. Nedávný příklad z Francie či z Čech to jen potvrzuje.
Jaký je závěr? Reforma železnice se z politických i technologických důvodů jeví jako nemožná. Železnice tak pravděpodobně pohltí ještě mnoho peněz z kapes daňových poplatníků, ale její význam bude v přepravě nákladů ustupovat a zachová si jen specializované funkce, neboť dnešní svobodná společnost se nemůže opírat o neefektivní , a nepružnou a státem řízenou dopravu.
Ladislav Možný
autor je ekonom
|
[Obsah][Publikační činnost redaktorů Svobodných rozhledů - Tématické oblasti][Ostatní čísla Svobodných rozhledů]] | |
